neděle 2. května 2010

Moja?



Je mi tolik smutno, je mi to tolik líto...

Dala bych cokoliv za to, abych mohla vrátit čas.


On věděl, jak mě pomoci z té tůně, ve které jsem byla až po uši, ale také věděl, že úplně na sucho na břeh se musím vyškrábat sama.
Proto jsem se většinou brodila pokolena nebo popás a čekala, co se stane.
CHtěla jsem, aby taky skočil do té tůně. Aby skočil ke mě a abychom se brodili světem spolu.


Dnes je to rok, co lavina srovnala Život se zemí a vzala sebou to nejcennější, co jsem na světě měla. 12 měsíců. 365 dní. 8 760 hodin. Jak je možný, že jsem to vydržela?