neděle 1. srpna 2010

Tak jde čas

Je to sice už dva roky starý, ale dneska jsem to najdenou odněkud vytáhla, když jsem prohledávala ta nejhlubší místa svého počítače, abych mu trochu ulevila v paměti a abych do něj nacpala další díly Grey´s Anatomy. A nedá mi to to sem nepřipnout!

Tak to jsme byli My! Gypláci! :)



PRIMA

Jsme nejmladší. Starší žáci nás vůbec neberou na vědomí.
Učitelé nás mají moc rádi, nezlobíme, nemluvíme, neodmlouváme.
Učíme se, protože mamka by se za špatnou známku zlobila.

SEKUNDA

Už nejsme nejmladší. Nevšímáme si primánů. Ve skříňkách jsme terorizováni našimi staršími spolužáky z vyšších tříd.
Učitelé nás mají stále rádi.
Učíme se a pořád nevíme proč.

TERCIE

Jsme mazáci na gymplu. Stále objevujeme krásy Gymnázia, které nám chystá jedno překvapení za druhým.
Učitelé nás mají stále rádi. Zvyk je holt železná košile.
Někteří spolužáci se přestávají učit a doufají, že se na to nepřijde. Nepřišlo.

KVARTA


Jsme tu už čtvrtým rokem. Nechápeme, proč se nám ostatní odmítají klanět.
Začínáme se ohlížet po ostatních třídách a navazovat přátelské vazby.
Máme se rozloučit se snadným učením, na vyšším stupni se nám protočí panenky.

KVINTA

Naše přátelské vazby se začínají plně rozvíjet. Je nás všude vidět, hlavně na chodbách.
Profesoři nás začínají strašit maturitou.
Měli bychom vědět, jakým směrem se hodláme vydat. Ale nevíme.

SEXTA

Vyčkáváme příchod nových prváků. Jsme zvědaví na
„nový materiál“
I bez špatného vlivu vlčíme. Profesoři si občas stěžují, že nás přechválili.
Volíme volitelné předměty - děláme první osudové chyby.

SEPTIMA

Nejsme sice ještě nejstarší, ale vyšší třída už nemá tolik času. Gympl patří nám!
Zlobíme, mluvíme, odmlouváme, nepřezouváme se, chodíme pozdě a navíc hlavním vchodem.
Někteří se začínají učit. Prý už za rok máme maturitu.

OKTÁVA

Právě pozorujete špičku tanvaldského Gymnázia.
Už víme, že nic nevíme, ale Víme, kam bychom dál chtěli.
Snažíme se uklidnit, abychom byli připuštěni k maturitě.
Spoléháme na to, že si učitelé vzpomenou na primu.