čtvrtek 29. října 2009

What´s new?



Tak už jsem tu jeden dlouhý měsíc! Přesně na den!

Z anatomie jsme u svalů horní končetiny, v histole (díky všem svátkům, děkanským dnům a imatrikulacím) tvrdneme stále ještě v buňce, v latině u IV. deklinace, na První Pomoci jsme úspěšně kariopulmonárně resuscitovali, byli v šoku a zastavovali krvácení, na přednášky z ošetřovatelství nechodím, biochemie je celkem legrace a v zimně u zkoušky z biofyziky vyletím. Ještě jsem zapomněla tělocvik. Po těžkých plánech s volejbalem jsem nakonec skončila na overbollech.

Kolejní život je paráda. Člověk může dělat co chce, kdy chce. Ke každému je to kousek, tak stačí jen obout pantofle, hrníček na kafe a jít se družit. Jedinou nedokonalostí je snad kvadraticky stoupající hromada špinavého prádla a nádobí.

Můj devatenáctiletý denní režim je po revoluci. Po Velké Řijnové Revoluci!Rozhodně nebyla sametová. Během jednoho měsíce jsem si zvykla, že můj denní kolotoč končí kolem druhé ranní a začíná až po deváté. Většinou s podobným scénářem- probudit se, zkulturnit se a hurá na oběd do menzy.

Začala psát pro Motolák. Je to vlastně poprvé, kdy musím závazně psát. Na každou akci, která se pořádá na fakultě a v Motoláku, musí přijít moje vlastní reflexe. Zatím to jde, uvidíme, jak to půjde, až mi to nepůjde.

Jsem tu teprve jeden měsíc a připadám si tu jako doma.

Žádné komentáře:

Okomentovat