čtvrtek 26. února 2009

Kruh


Poslední dobou mám pocit, že se zastavil čas. Všechno se znovu a znovu opakuje stále a stále dokola. Mám pocit,že nemám ty správné zbraně na to, abych se dostala z toho začarovaného kruhu všednověku.
Často do noci sedím u počítače a jen se tak brodím, poslouchám hudbu, přemýšlím. Všechny ty honosné ideály, za které jsem bojovala, ve které jsem věřila a které jsem si přála se vzdálily. Stále září, ale jsou zahaleny v purpurovém závoji koloběhu denních starostí.
Naposledy, opět při té zvláštní náladě, se na mě kamarádka otočila a řekla: "Co blázníš...vždyť tobě vychází všechno..." A měla pravdu. Všechno, pro co jsem těch osm let na střední bojovala. Ale najednou střední končí. Najednou všichni chtějí, abych se chovala dospěle. Pamatujete, jak jsme se na to těšili? "Pááni, až budeme velký.." A najednou je to tady. Ta vysněná dospělost. Už není tak do smíchu.

Je další noc, opět mám u sebe hrnek čaje, koukám do počítače a čekám na půlnoc. Určitě bylo víc lepších půlnocí než s umělou inteligencí po boku. "Až se rozední, bude konec"...pamatuješ?

A když se rozednilo,teď už to konečně vím, opravdu to byl náš konec....

Žádné komentáře:

Okomentovat