
part one:
Nasaďme úsměv číslo tři a bojovat!!
Práce lyžařského instruktora je rizikovým povoláním.
Den takového instruktora začíná okolo půl osmé hodiny ranní. Budík tupě zvoní na palandě vedle hlavy v jednom sklepě jednoho hotelu v jednom zimním středisku v jedné republice na střeše Evropy. Po nepříjemných peripetiích se seskakováním z palandy, hledáním toaletního papíru a odklízením špinavého nádobí spolubydlících, aby si sám instruktor mohl umýt obličej, se konečně dostává ke svému pokladu, který leží opřený v tmavém koutě tmavého pokoje. Problém ranního oblékání je nasnadě. Nejdříve termoprádlo, potom druhá, třetí, čtvrtá vrstva a lyžařský mundůr, rukavice, páteřák, helma, brýle, přeskáče,hůlky, lyže. A z tmavého pokoje se plíží sklepní chodbou ven na světlo boží, na ranní volné lyžování. Vítejte v Harrachově!!
Hodinka a půl ranní secvičné je radostné peklo. Doslova!! Šéfinstruktor postaví všechny instruktory do latě a postupně s nimi probírá lyžařskou metodiku. Každý z nás máme v kapse připravených padesát korun pro případ, že by se stalo nejhorší: "zahoď lyže, kup si pruty....víš kudy na autobusák!? Tak takhle by nezajel pluh ani holandský turista po obouch endoprotézách kyčelního kloubu"
Potom, co jsme si všichni "zvedli" sebevědomí na raňajku čekáme na klienty. Hlavní učící hodiny jsou 10-12 a 14-16...v 9:59 si ještě vesele povídáme v šatně nebo úporně skučíme, že dneska neaneaneaneane...Nic platno. 10:00 u své cedule s úsměvem číslo tři připrani. "Hi, I am Danča, I am Your instructor for folloving six days...Welcom to our Ski school...what´s your name....yes, we will go to the chair-lift, but you have to wait a few days"
to be continued...
Žádné komentáře:
Okomentovat