čtvrtek 8. ledna 2009

GLORIA...


Dnes je tomu právě 19 let, co jsem poprvé vykřikla do světa...a od té doby jsem pusu nezavřela:-)

Těšila jsem se až budu "velká"...čekala jsem na nějaké znamení, signál, který se rozsvítí, jako malá zelená kontrolka, a já budu vědět, že právě teď jsem už "velká" se všemi starostmi a radostmi.

Čekala jsem v patnácti, až dostanu první občanku. Možná s tou mohly přijít první velké změny...jenže nepřišly. Občanku jsem schovala do peněženky a od té doby ji vidím, jen když si jdu na poštu pro balík a musím ji předložit na přepážku.
Čekala jsem, že dospělost přijde s prvním vážným vztahem. Ano, začaly některé "dospělácké"povinnosti, první rodinné plány do budoucnosti:-)bláhové přemýšlení o společném bydlení. První náznaky, že už bych přeci jen mohla být "velká" mi zastrašily. Najednou jsem se chtěla vrátit, nic neplánovat-chtělo to změnu, a proto jsem začala učit na lyžích. Parta skvělých lidí, kteří byli všichni mnohem starší než já, my ukázali, že dospělost nemusí přijít ani když ti táhne na třicet. Po peripetiích ze vztahu dvou lidí jsem utíkala do Harrachova. Tam se život neplánoval, tam se žil. Každý den měl jiný náboj, jinou chuť a jinou vůni. Život ve sklepních pokojích mi naučil samostatnosti, umět si vyprat prádlo s práškem pro ruční praní, vystačit si s jídlem na víc dní, uskromnit se na ploše dva krát dva metry, rozdělit se o přípojku na internet se svými spolubydlícími... Byly to krásné časy- teda stále jsou, ale vím (tušila jsem to už od úplného začátku mého pobytu v Harrachově), že nemůžu na lyžích učit po celý život...že to stále ještě není ten pravý "velký" život, na který jsem se do té doby připravovala, který jsem očekávala.

Dnes je mi 19 let. Včera v noci jsem jsem koukala na hodinky, jak se ručička pomalu překoupla na půlnoc. Já jen seděla a čekala, co se se mnou stane. Nestalo se nic! Pořád jsem to já...

7 komentářů:

  1. Ještě jednou všechno nejlepší :o*
    A není to lepší, že se o půlnoci nic nestalo?;o) Je fajn, že jsi to pořád ty.
    A jen tak mimochodem, máš strašně krásný oči!

    OdpovědětVymazat
  2. Já jsem teď spokojená. Já jsem šťastná. Jsem ráda, kde jsem,...těším se na to, co bude...neměnila bych. Nikdy bych nevrátila čas ani kdybych tím mohla napravit spoustu svých chyb.

    Ještě jednou děkuji za přání, kolegyně:-)

    A jen tak mimochodem, jsi první, kdo mi obdivuje mé oči:-)))
    Člověk celý život něco objevuje:-)

    OdpovědětVymazat
  3. Mariana: Nevím jestli Danu znáš osobně, ale v reálu její oči vypadaj ještě líp. První věc která zaujme... :)

    OdpovědětVymazat
  4. dzaky: Neznám neznám, doufám, že během několika měsíců poznám:o)

    OdpovědětVymazat
  5. Dzaky souhlasim :)
    Hezkej zapisek... jen tech pravopisnych chyb by tam nemuselo tolik byt :) (Jo, zase jen rypu... Pro toho, kdo me nezna - nemyslim to nijak zle, spis jen jako postouchnuti :))

    OdpovědětVymazat
  6. nepřechvalte mě, nebo zpichnu a budu pyšná:-)
    Ne, nebudu, jen mě chvalte dál:-))

    Mrkva: já vím, že ty víš, že já vím
    jinak pro ostatní- ,Mrkva je můj dlouholetý oblíbený nevyzpitatelný a neodolatelný spolužák

    OdpovědětVymazat
  7. Hej! Nezlob mně s těma hrubkami! Je to jako pjest na oko. Jynak, k té mojí charakterystyce - myslým, že na mně sedí jenom "dlouholetý" a "spolužák" :D

    OdpovědětVymazat