sobota 6. června 2009

Bojuj !

Žlutá, zelená a modrá...Žlutá, zelená, modrá...

"Tak jakou barvičku si dáme dneská?"
"Modrou? Ne, žlutou. Ne, tu vlastně taky ne, ta byla včera."
"Tak teda..."
.
.
.
Žlutá, zelená, modrá.
Můj život se zúžil do tří barev. Do tří barev, které se staly základními barvami spektra. Ano, za šest dní se mi podařilo vyvrátit dlouholetý fakt, že základními barvami jsou zelená, modrá a červená. Od těchto chvil se tedy přepisuje historie a na novou scénu vsupují nové barvy.
Právě Ony mi teď malují kolorit budoucího života. V nich je má naděje, v nich je(bude snad) má síla.

Žlutá biologie, zelená chemie a modrá fyzika. Tři učebnice, které mi za posledních šest dní přirostly k srdci.
Modelové otázky na fakultu mě teď doprovázejí na každém rohu. Snídám s nimi, procházím se s nimi venku, nosím je s sebou do města, večer s nimi uléhám do postele(popřípadě si je dávám pod polštář a čekám až samy difundují do mé hlavy) a dokonce jsem je nedávno vzala i na transfuzku do Liberce.
Zelená je má nejoblíbenější. Žlutá až na občasné výkyvy nálady také ujde.
Ale kříž je s tou modrou. Ta mi nedá spát. Musím s ní být dlouho do noci vzhůru, musím prosit, aby se už umoudřila a dobrovolně povinně nalezla do mé hlavy. Teď jsou skoro dvě ráno...zavírám Modrou, která mi dala dneska "opticky, kmitavě, vlnivě" na frak.
Ale neztrácím naději. Zítra se s tebou utkám zase a věř, Modrá, že na tebe budu mít celý den a náležitě si tě vychutnám. To by v tom byl čert, abych tě nedostala na lopatky!

Žádné komentáře:

Okomentovat